Vítám vás- jestli nemáte rádi yaoi, tak tu nemáte co dělat.

Na tebe nikdy nezapomenu- 1.

1. července 2018 v 16:46 | Rosa |  Na tebe nikdy nezapomenu
Konečně prázdninyyyyyyyyyyyyyyyy. Já vím, zrovna se tohle k tomu moc nehodí, ale co se dá dělat :D. Snad se vám bude líbit. Napište mi, kam třeba jedet o prázdninách nebo tak něco.-Vaše Rosa.


 

Na tebe nikdy nezapomenu- úvod

26. června 2018 v 14:28 | Rosa |  Na tebe nikdy nezapomenu

Tady se vyklubala moje první kapitolovka na pár Narusasu. Snad se vám bude líbi a nebojte. Nebude to jako to první. A ano.... Já vím, že ten obrázek je nic moc, ale teprve se učím s tím vycházet >
Pár: Narusasu
-Yaoi, drama, romantika, mpreg....

,,Menmo, Pospěš si, nestíháme!" Volal jsem na 6tiletého syna. ,,Už jdu tati!" Obul si boty a hned jsme naskočili do auta. ,,Tati proč tam musíme?"

,,Dnes má tvá matka narozeniny. Skočíme pro kytku a potom ho navštívíme." Řekl jsem mu a on lehce přikívnul. V květinářství jsme koupili růži. Který mimochodem byl vedle toho místa, kde lidi tomu říkají místo mrtvých. stojíme teď v místě a můj syn nad jeho hrobkou položil kytici. Klekl jsem a smutným výrazem jsem promluvil. ,,Dlouho jsme se neviděli, Sasuke. Vzal jsem sebou i našeho syna. Vidíš jak vyrostl? Brzy už bude chodit do školy. Hrozně mi ho připomínáš. Bledou pleť, jak ty. Černé havraní vlasy jak ty a i obličeji vydím tebe. Po mě zas má oči, Znaménka na tváři a taky tvrdý spánek..." Lehce jsem se zasmál. ,,Tati... řekni mi váš příběh, jak jste se poznali." Řekl Menma, který koukal do jména Uchiha Sasuke.

Osud nás spojil 2/2_ Riren

24. června 2018 v 18:56 | Rosa |  Jednorázovky

Osud nás spojil

,,Najdu si tě" To jediný na co jsem myslel....
Po tom koncertu už uběhlo týden a nic. Jak mám ještě dlouho čekat?!
,,Erene v pohodě?" Kývl jsem, že ano, ale vůbec to není v pohodě. Nemůžu se vůbec soustředit. Musím si jít opláchnout obličej. ,,O-omluvte mě.." Zvedl jsem se z trávníku a odešel na záchod. Musel jsem prolit před bránou na hlavní budovu a tam jsem uviděl limuzínu. Svalnatej muž vylezl z auta a vypadá, že někoho hledá. Že by.....
Můž se ke mně přiblížil. ,,M-mohu vám nějak pomoci?"
,,Hledám pana Yagera." řekl. Odpověděl jsem mu, že já jsem Eren Yeager. Můž si vzal telefon a někoho volal. ,,Našel jsem ho.... ano....ano....." Tipl to. ,,Musíte semnou." ,,Cože? Ne, já vás neznám. Kdo vám řel, abych šel s vámi."
,,Brzy zjistíte." řekl chladně, vzal mě přes rameno a táhl mě do toho luxusního limuzína. Začal jsem protestovat, ale nopomohlo to. Nikdo nebyl kolem.

Jeli jsme už 30 minut až k jedné velké budově. Lépe řečeno k jednomu nejdražšího, ale zároveň nejvíc luxusního apartmánu.
Vystoupil jsem. Ta gorila mi řekl, ať jedu až k poslední patru číslo 33.

Chtěl jsem domů, jenže nemůžu, nemám u sebe peníze, abych zavolal taxíka a navíc mobil mám vybitej. Jsem v háji.
Stojím před dveří čísla 33. Třesu se, mám strach, ale dokázal jsem zazvonit. Otevřel mi sluha. ,,Očakávali jsme vás, pane Yeagere. Prosím pojďte dál, můj pán vás čeká." Ok no tak to je hodně divný. Vešel jsem dovnitř a málem mi vypadli oči. Taková nádhera. Tak prostorný a čistý. Komorník mě dovezl do jednoho místnosti, kde nic nebylo jenom 2 židle uprostřed.,, Prosím posaďte se." řekl a odešel. Tak jsem si tedy sednul a čekal dokud nepříjde.
,,Konečně jsem tě našel." Řekl chladně a sedl si naproti mě. Měl jsem pocit, že asi bouchnu, hrozně jsem se potil a k tomu jsem cítil, jak se mi tváře zabarvili do červena. ,,J-jak víte mé jméno?"
,,Mám své zdroje. dostanu vždycky to co chci." V tom přišel sluha a nalil nám čaj.
Nastal trapné ticho. Koukal jsem dolu a všiml si něco. Mám ho tvrdýho. Musím se toho zbavit dříve, než si toho všimne. ,,Promiňte, k-kde máte tady toaletu?" Zeptal jsem se.
,, Dveře vpravo." Řekl a přitom si mě prohlídl a lehce se usmál. Co je tady k smíchu?!
,,Nemusíš to skrývat." Řekl a vstal ze svého místa, došel ke mně, kde si kleknul naproti mně. Začal mi pomalu sundávat kalhoty. ,,P-počkejte" Řekl jsem, ale neposlechl a strčil ho celé do pusy. Cítl jsem jak si semnou pohrává jazykem, kroutí s tím a lehce okusuje. ,,P-pane Levi já už b-udu." Jako by to čekal, tak pokračoval a já se mu udělal do pusy. ,,J-já se vám omlouvám..." ,,Moc mluvíš." Podíval se na mě a políbil mě. Myslel jsem, že sním. Tohle nemůže být skutečný, ale do polibků jsem se zapojil. Dokonce si mě přitáhl blíž, aby polibek byl hlubší a divočejší. Odtrhli jsme se kvůli nedostatku kyslíku. Podíval se na mě snile a promluvil. ,,Osud nás spojil."


Já blbá. Po týdnu se podívám na blog a zjistím, že jsem tohle nezveřejňovala. Moc se vám omlouvám. Už se to nestane doufám >
 


Osud nás spojil 1/2_ Riren

13. června 2018 v 21:59 | Rosa |  Jednorázovky

Osud nás spojil

Zdravím vás. Tady je moje první fanfikce. Snad se vám bude líbit. Jak jste si všimli, bude to mít 2 části. Vaše Dream.
- Shonen ai, Trocha Yaoi
Ráno jsem vztal docela brzy. Čím to je? Dnes mám narozeniny. Tak jsem došel do koupelny, dál jsem si sprchu, vyčistil zuby a převlékl jsem se do školní uniformy. Pro ty, kteří mě neznají. Jsem Eren Yeager, chodím na střední v malém městě zvaném Shiganshina. Žiju tu zde s moji mámou Carlou, otcem Dr. Grishou a s mým starší bráchou Zekem. Mí nejlepší kamarádi jsou Armin s Mikasou. A můj bias je Levi ze skupiny "No Name". Ano jsem gay. Je hodně známej a tak moc bych si přál být na jeho koncertě, co se odehraje tady v tuto sobotu. Pro moji smůlu jsem ty lístky nezískal. Ale co se dá dělat, těď dost o mně. Vyběhl ze schody dolů a zachvátil mě hezkou vůní palačinek, který je máma dělala a brácha si četl noviny.,,Dobré ráno" Pozdravil jsem a oni mě pozdravili na zpět. Sedl jsem si a vzal si palačinku. V tom někdo zazvonil, bylo mi to jasný kdo to je. ,,Dojdu otevřít."
Oznámil jsem a zvedl se ze židle.
Otevřel jsem a uviděl jsem svého nejlepšího kamaráda.
,, Čau Erene.",, Čau pojď dovnitř." Pobídl jsem mu a on se usmál vešel, pozdravil bráchu s mámou. Dojedl jsem a došel nahoru pro tašku, pak jsme s Arminem došli do školy asi po 20 minutách.
Vešli jsme do třídy, kdě mě vybafli a zakřičeli ,,VŠECHNO NEJLEPŠÍ ERENE!" Dokonce i učitel, kterého moc nemusím. Zamnou ještě přišel moje parta mi popřát osobně - Sasha, Connie, koní ksicht a Mikasa.
Učitel nás napomenul, aby jsme se vrátili všichni na místa a začal vykládat učivo z historie.
Oběd
Já s mojí partou jsme si sedli ven na trávník a udělali jsme si takový malý piknik. Sice máme jenom 30minutovou pauzu, ale to i tak stačí si zakecat a přitom jíst náš oběd.,, Erene, mám pro tebe dárek...." Řekla Mikasa a něco vytáhla z kapsy. No to snad ne to je..... VIP lístek na koncert No name! ,,Jak se ti to podařilo získat?!" Poptala se Sasha a Mikasa k tomu vytáhla 5 navíc. ,,Erene ber to jako dárek a vy ostatní mi dáte 3 028 jenů (zhruba 600 Kč). Sraz si dáme zítra v 11 hodin na naměstí." Oznámila a všichni kývli, jako souhlas.
Po škole
Kus cesty jsme všichni šli spolu, ale pak se všichni rozdělili. Došel jsem domů kolem večera, kvůli projektu jsem se zdržel. ,,Hmm asi nikdo není doma." řekl jsem si. Vešel jsem do kuchyně, kde na mě vybafla celá rodina. Tím myslím trejdové, tety, bratrance, setřenice a samozřejmě táta s mámou a se Zekem. Měli jsme oslavu už ani nevím na jak dlouho.
,,Asi jsem se přejedl....." Řekl jsem si.
Ráno
Vzbudil jsem se s pocitem, že jsem na něco zapoměl. Podíval jsem se na mobil.... a sakra. 13 zmeškaných hovorů. Ksarku proč mi nezvonil mobil?!
Rychle jsem si oblékl, spáchal hygyenu a vyběhl ven. Běžel jsem k autobusové zastávce. Uviděl jsem svůj autobus, který mi ujel. Nahhhhhh to se může stát jenom mě. Další autobus mi pojede za..... 20 minut.......
Napsal jsem jim, že tam budu až za 40 minut, jelikož mi ujel autobus.
Cestou jsem přemýšlel o něm.... Chci ho tak strašně vidět. Já vím, zním jako holka, která se lehce zamiluje.
Vystoupil jsem a hned běžel. Uviděl jsem je a zamával, aby si mě všimli.
,,Jdeš pozdě Erene..." Řekla Sasha, která jedla sušenku (jak jinak, ta musí vždycky něco jíst). Omluvil jsem se a zároveň vydýchal. Cestou tam nám to trvalo dalších 10 minut. Bezva ještě čakat tu dlouhou frontu, ale Mikasa nás někam zatáhla a najednou jsme vevnitř stadionu, lépe řečeno v zákulisí.
Čekala nás tam jedna žena s brejlema a vedle ní stál jeden vysokej chlap. Hned mi to došlo.... Je to Hange a Mike,členové No Name!!!!!
,,Aaa vy jste ty VIP, vítejte. Prosím, pojďte semnou doprovodím vás na VIP řadu." Řekla trochu, no jak to říct, jako šílená. A to se mi líbí. Mike oproti ní byl klidnej. Jsem zvědavej, jakou má povahu. Při té myšlence jsem zabočil špatně a má parta se někam vytratila. ,,A sakra" začal jsem panikařit a jak jinak neměl jsem u sebe ten VIP lístek takže když mě tady najdou sekuritáci, tak mě vyhodějí.... Co mám dělat?! Uviděl jsem jedny dveře. Možná je to sklep. Vešel jsem dovnitř a zasebou zamkl. Byla tu tma tak jsem rozsvítil a hádejte co jsem objevil. Něčí šatnu. Pak jsem uslyšel jak někdo druhými dveřmi prošel. Neuvěřil jsem s vým vlastním očím..... Je to on.
,,Co tady děláš spratku..." Co je to za pocit? Začalo mi trašně bušit srdce a cítil jsem jak mi hoří tváře. ,,J-já jen. J-jsem se ztratil..." Vykoktal jsem. Přiblížil se blíž. Ach můj Bože.... Asi se rozteču. Ale počkat.... Čekal jsem, že bude vysokej. Někoho mi hrozně připomíná..... Sakra přibližoval se víc ke mně.... ,,Umm Pane Levi..." Jeho ruce se lehce dotkly mých rtů a přejel ji. Ach bože chci ho políbit. On se ke mně naklonil, když v tu chvíli někdo otevřel.
,,LEVIIIII.... máme tu.... oh.." Uviděla nás Hange. Kruci to je tak trapný. Za ní byly moje parta.... Co teď by se mi vysmívali. Rychle jsem ho odstrčil, ale nějak jsem zakopl a spadl jsem na něho a jak jinak. Naše rty se spojily. Všichni se na nás koukali, rychle jsem naše rty odpojil. ,,O-omlouvám se, omlouvám se to byla n-nehoda..." Snažil jsem se o omluvu.
,,Jistě. Už jste tady? On k vám patří?" Poptál se Levi. ,,Promiň za to zdržení." Řekla Mikasa. ,,Mikaso ty ho znáš?" Zeptal jsem se. ,,Jasně, je to můj bratranec." Odpověděla a všichni se na ní koukali. Já byl zas celý rudý. Má první pusa.... vzal mi mou první polibek.
,,Tak my si musíme ještě připravit za hodinu budeme vystupovat." Řekla Hange a všichni pdešli, no až na mě, protože se mě dotkl na rameno. ,,Najdu si tě." Mrkl na mě a otočil se zády.

Kam dál